Kultura na druhou

Fotka teda je nic moc, ale dávám ji sem, abych si ten den zapamatoval. Ve stínu této škumpy jsem zažil skvělý začátek července. Šlo o komorní koncert kvarteta DalcorARTet v kouzelném prostředí pardubického Příhrádku, tedy jeho zahrady pod terasou. 

Hned jak jsem přišel, atmosféru ideálního letního dne nebylo možný si nevychutnat. Počasí paráda, lidí tak akorát, no a muzika mě prostě málem přivedla do extáze! Kde jsou ty časy, kdy jsem ujížděl v zakouřených klubech na rocku. Tématem dne je nyní klasika. Doma si předplácím videa berlínských filharmoniků, po večerech, kdy mám největší rozlet, si pouštím Dvořáka, Smetanu, Haydna. Jojo, je to změna a tak je to určitě dobře. Jako velký hudební konzument přecházím od lunchmeatu k opravdovým delikatesám!

Taky jsem tam viděl jednu známou, kterou v Pardubicích tu a tam potkávám právě od nezkrotného mládí. A vypadalo to, že je taky singl, byla tam s nějakou partnerskou dvojičkou. Pomyslel jsem si: "Šance!"

No nic. Hudebnice hrály od českého baroka až po Janáčka a právě Dvořáka. Jako, luxus! Až si říkám, že ta škumpa na fotce není to pravé, co vyjadřuje moje nadšení z prožitých chvil. Vlastně jsem byl šťastný!